VENKOVNÍ BAZÉN

Jako obvykle, opět naví, co se svým volným časem na akademii dělat, protože jeho možnosti zabavit se, jsou značně omezené školním řádem. Asi je na čase zjistit, jak vypadá zdejší bazén. Oblíkne si plavkové kraťasy a vyrazí ven. Vůbec nic si s sebou nebere a vůbec mu nevadí, že se po paláci promenáduje bez trička. Po nějaké chvíli konešně narazí na bazén. Věděl sice, v jaké části by se měl nacházet, ale přeci jen si nebyl jistý, zda ho vůbec objeví. Jakmile dorazí k bazénu, bez váhání se pár metrů rozeběhne a skočí do něj ukázkovým skokem.

Obléknu si svoje plavky tirkysové barvy a zkontroluje se v zrcadle. /Nastal čas se trochu schladit/ pomyslím si a vydám se směr bazén. Samozřejmě si nezapomenu vzít navrch šaty a do ruky osušku.. s úsměvem na tváři jsem si to kráčela do bazénu. Šla jsem pomalu, ale jistě když jsem však ucítila tipickou vůni bazénu nedalo mi to a rozeběhla jsem se. Vběhla jsem do bazénu a zastavila se, všimla jsem si hnědovlasého kluka který už byl v bazénu a já zatoužila po tom se do vody taky ponořit. Šundala jsem si šaty které byly jen navlékací jen přez hlavu. Odhodila jsem to obojí na lehátko a rozeběhla se. „Pozór” zakřičím a skočím šipku.

Užívá si přítomnosti vody, s mořem a pláží se takový baz=n sice vůbec nedá srovnávat, avšak zde se spokojí aspoň s tím. Na prkno tu můžu asi úplně zapomenout. Vzpomene si na surfování, které mu začíná chybět. Všimne si, jak k bazénu přichází jakási dívka a nečeká, že by to byl někdo jiný, než další studentka. Sleduje ji, jak si svléká šaty a následně se vydá do bazénu. Další krásný objev. Pousměje se sám pro sebe. Očekával, že půjde do vody co nejladněji a hlavně po schůdkách, avšak svým rozeběhem ho velmi překvapí. Trochu ji uhne, aby ho čirou náhodou nesrazila a jakmile dopadne na vodní hladinu, voda kolem ní se rozstříkne na všechny strany. Tak to pěkně děkuju, teď jsi mě pocákala. Pronese předstíraně naštvaným hlasem.

Usměju se a urovnám si podprsenku aby mi nevypadaly prsa. „Ale ale ale, tady še někdo chová jako namyšvené ufňukané pjnčatno.” Zašišlám a zasměju se. Přípravu blíž a natáhnu ruku. „Jsem Angelica. A ty?” Usměju se a šplouchnu, což zapříčiní že se mi v té vodě zavlní prsa. V duchu zanadávám proč je musím mít tak velký. Roztáhnu ruce a položím se na záda, nechávám příjemě teplou vodu aby mi ochlazovala tělo zatím co má oči skenují toho krásné hnědovláska předemnou.

Nenápadně se kouká, jak si upravuje svou podrpsenku. Jak můžeš vědět, že jsem namyšlené princátko a né třeba namyšlený rytířek? Zeptá se trochu dotčeně. Victor. Představí se a stiskne její ručku. A přestat po mě stříkat vodou by se ti nechtělo? Zeptá se a pozoruje, jak se položí na záda.. Tak to počkej, nedřív po mě šploucháš vodu a teď si tady v klídku budeš plout na zádech? Položí spíše řečnickou otázku, protože je předem jasné, že takhle to rozhodně být nenechá a šplouchnutí vodou ji oplatí. Takže, ty budeš princeznička, že? Zeptá se jí a její odpovědí si je předem jistý.

„Hej!” Vykřiknu a postavým se na nohy, na tváři mi však stále sídlí veselý výraz. Když se zeptá jestli jsem princezna škodolibě se usměju. „Ano máš tu čest s Angelicou Alishou Alexandrou Elizabethou Viktorií Montagu korunní princeznou Velké Británie.” Řeknu a hluboce se mu uklidním až se mi hlava ponoří pod vodu. Poté se narovnám a při tom pohybu semi zahýbe poprsí. „A ty jíš princ nebo rytíř?” Optám se a šplouchnu po něm. „Jo a jestly chceš abych po tobě přestala šplouchat tak mě přinuť!” Zasměju se a laškovně do něj šťouchnu. /Kde se to ve mě bere?/ proběhne mi hlavou myšlenka a já aniž bych si to uvědomovali si poupravím podprsenku.

Kolik to má sakra jmen? Diví se v duchu, mezitím co se mu představuje a z celého jejího jména pochytí pouze to první. Dobře, takže jsi prostě Angelica. Ujasní poté, co vysloví všechna svá jména a dělá, jako by titul princezny Velké Británie nic neznamenal. Není náhodou Katie taky z Británie? Vzpomene si na dívku, kterou před nedávnem potkal a zasměje se, jakmile se mu pokloní. Já jsem princ Itálie. Poví jednoduše. A kdyby tě to náhodou zajímalo, tak moje celé jméno je Victor Edward Santoro. Je vděčný, že po své matce nezdědil ještě jedno přijímení tak, jak to bývá ve Španělsku, protože mu i jedno prostřední jméno bohatě stačí. Dělá mu trochu problém udržovat s Angelicou pohled, když si neustále poupravuje svou podrpsenku, avšak přeci jen má své slušné vychování. Tak se připrav. Upozorní ji, vezme ji do náruče a následně se s ní ponoří pod vodu. Teď jsme si kvit. Řekne poté, co se s ní vynoří a stále ji drží v náruči.

Drží mě v náruči a já mu hledím do těch jeho nádherných očích. Strácím se v nich a aniž bych nad tím přemýšlela tak jsem vyslovila větu kterou bych do sebe neřekla: „A co teď?” Škodolibě se usměju, a dělám že jsem si vůbec nevšimla jak si projlíží má prsa. Pak jsem to však už nevydržela a zavrtěla se. Nebudu lhát líbilo se mi ho provokovat a bylo mi jasné co se stane s mími prsy. Byl to hezkej kluk, moc hezkej, ani jsem nevěděla že Itálie má tak krásného prince. To že jsem byla v jeho náruči mi ani nevadila. Konec konců to bylo docela pohodlné

I přesto, že ji právě drží v náruči, stále si udržuje s Angelicou oční kontakt a jamile řekne větu "co teď?", hned ho napadne, co by se dalo dělat. Zavrtí se v jeho náručí a dojde mu, že tohle nejspíše bylo úmyslně. Lehce si zkousne spodní ret a zadívá se, na její svůdné rty. Při nejhorším dostanu facku a nechá mě být. Chvíli váhá, zda má už na začátku riskovat. Nakonec však usoudí, že buď to bude skvělé a nebo ne. Nic hrozného se pro něj nejspíše nestane. Pomalu se tedy k jejím rtům začne přibližovat s očekáváním, jak na to Angelica zareaguje.

Všímnu si že se začně pomalu přibližovat k mím rtům. Trochu spanikařím a začnu se odtahovat, ve snaze uniknou avšak pak se ve mě něco pohne a já to už nevydržím. Přitisknu své rty na jeho a v tu chvíli se mi rozletí milion motýlů, cítím se jako v sedmém neby. Až příliš pozdě
si uvědomila že by mě mohl brát jako lehkou holku. /No co v horším případě se semnou jen vyspí a nechá mě bejt:/ pomyslím si a přestanu to řešit místo toho si to začnu plně užívat. Vpletu mu prsty do vlasů a přitáhnu si ho blíž.

Čeká, že se od něj odtáhne a vlepí mu facku. Jakmile se podle jeho očekávání začne odtahovat, chce ji nechat být, protože ji nechce nutit do něčeho, co by nechtěla. Jakmile však přitiskne své rty na ty jeho, sám pro sebe se pousměje a vášnivě ji začne líbat. Je mu úplně jedno, že se zrovna nachází uprostřed bazénu, kde by je kdokoliv mohl vidět, protože poprvé, od té doby, co se zde nachází si něco opravdu užívá. Přeci jen by to tu nemuselo být až tak hrozní. Během jejich polibku ji lehce kousne do spodního rtu a pousměje se. Líbáš úžasně.

Poprvé v životě mám pocit že opravdu žiju. Líbání ho a je mi jedno že nás může kdokoli vidět. Soustředím se jen a pouze na něj a naše spojené rty které spolu tančí vášnivý tanec. Když mě koukne do rtu uteče mi slabí sten, který jsem ani nečekala. „Ty taky nelíbáš špatně.” Zaculím se a prsty mu přejedu přes hrudník až se zastavím na jeho rameni: „Ty asi nebudeš úplný svatoušek že ne?” Zasměju se a políbím ho na klíční kost. /Co se to semnou děje?/ optá se mě podvědomí. /nevím ale líbí se mi to/ odpovím a a vrátím svou pozornost na Victora