VELKÝ SÁL

Málem mu zaskočí šampaňské, po její odpovědi. Netušil, že by ráda tančila. Automaticky rovnou předpokládal, že je na tom stejně jako on. Takhle si pro sebe vlastně vykopal hrob. Když se začne smát, na jeho výrazu je vidět, jak se mu ulevilo. Tohle už mi nedělej. Málem jsem se tu udusil. Zakroutí pobaveně hlavou a podívá se na ní. To je pravda princezničko, ale taky jsem slyšel, že tu není chůva ani jednoho z nás. Zašeptal jí do ucha a naznačil, že by měli odejít, protože ho to tu přestávalo bavit. Tolik lidí. Hudba. Vzduch je úplně vydýchaný. Co na to říkáš? Zeptá se spiklenecky.

Jsem lucemburský princ... Naštěstí ne korunní. To by mi ještě tak scházelo. Zasměje se a znova si usrkne ze skleničky. A ty jsi? Princezna? Udržoval s dívkou ne příliš hluboký oční kontakt. Nechci jí dávat příliš velké naděje. Hodně dívek si o mě myslí že jsem přitažlivý. A to se snažím vypadat co nejméně atraktivně... Lehce si povzdechne. Neměl rád velké akce jako je tahle, obvzlášť když tu nebyl žádný silnější alkohol. V jeho životě ale neexistovalo, že by se takovým akcím vyhýbal. Rukou si jen tak mimoděk zajel do vlasů.

Stojí v rohu místnosti a pozoruje všechny ostatní. Půl hodiny. Zopakuje si v duchu ultimátum, který si dal. Chce zde vydržet aspoň půl hodiny a pak si v klidu bude moc odejít. Tyhle společenské akce zkrátka nejsou nic pro něj. V ruce drží šampaňské, což je téměř jediný alkohol, který zde zahlédl a dost ho to vytáčí, protože doufal, že aspoň na večírku by mohlo být něo tvrdšího, když už se mu na akademii téměř žádného alkoholu nedostane. Zamíří ke stolu s nápoji, aby se znovu přesvědčil, že zde skutečně nic pořádného není a k jeho překvapení spatří Tatianu. To je mi ale náhoda. Chvíli přemýšlí, zda jí má nechat na pokoji, nebo přeci jen za ní jít. Nakonec si uvědomí, že si dal za cíl zde vydržet půl hodiny a proto usoudí, že nemá co ztratit. Člověk si jde ke stolku s nápoji a koho tady nepotká. Poznamená místo pozdravu.

Bylo vidět jak se mu ulevilo že tančit nechce a musela se usmát ještě víc. Promiň, nechtěla jsem tě udusit. To bych se pak musela jít seznamovat, a to by nebylo dobré. Ale ty sis začal. Dopila šampaňské a skleničku odložila. Být tu ale tak jsme už oba dostali vynadáno za nedodržení správného chování. Zašeptala mu na zpět. Co to děláš? Snad s ním neflirtuješ. Napomínal jí hlas v hlavě. Ale ona seš ho snažila ignorovat. Co tahle navštívit hudební salonek Navrhne potichu a pak se vydala nenápadně ven ze sálu.

Její zmatení ještě trochu naroste, když jí začne tykat. Během sekundy jí ale dojde, že to zvorala ona a zrovna, když se chce omluvit a uvést to na pravou míru, promluví on a jí nechtěně pobaví to, jak větu zakončil. na tváři se jí objeví pobavený úsměv. Promiň, moje chyba. Začne mu konečně tykat a trochu zvážní. Několik hodin mezi na večírku se na člověku podepíše. Snaží se odlehčit situaci. Není nervózní, ale spíš se cítí ztrapněně, takže je trochu nesvá. Já jsem Daphnée. Řekne, hned jak jí dojde, že vlastně ani neví jeho jméno a očekává, že se jí také představí. Při jeho poznámce se trochu začervená. Před tímhle člověkem se už stihla dvakrát ztrapnit. Skvěle. Nějak neví, co mu na to má říct, tak se na chvíli rozhlédne po místnosti a potom se podívá zase na něj. Co tu studuješ? Položí mu docela profláklou otázku.

,, Hmm.. Lucembursko " usmala se a krátce zavřela oči, aby si představila mapu. Bohužel, zeměpis ji nikdy nešel, proto ji i nebavil" zní u otevřela oči a koukla se na lidi okolo,, Ano... Ani princezna, nevím jestli bohuzel nebo bohudík " zasmala se a znovu se napila.,, A proč nechceš být korunní? Moc námahy a zodpovědnosti nebo co?" uchechtla se a se smutkem zjistila, že dopila svoji skleničku.,, A znáš tu vůbec ještě někoho? " pozvedla obočí a znovu se koukla po ostatních lidech. Nikdy nebyla svá ve velké společnosti. Nemusela ji, dalo by se říci. Radši byla sama nebo s bratrem, ale teď byla tu. Promnula si čelo a pokroutila hlavou.

Na situaci ho těší alespoň to, že se baví ona. je rád, že už se s ním odvázala a dokáží se spolu normálně bavit. zvedne ruce, jako kdyby se vzdával a pousměje se na ní. Připomeň mi, ať si z tebe nikdy nedělám srandu. Překvapí, ale zároveň potěší ho fakt, že s ním vlastně začala flirtovat. Teda snad to tak bere i ona. To máš pravdu. Mrkne na ní a sleduje, jak vychází ze sálu a míří do hudebního salónku. Na chvíli přemýšlí proč chce jít zrovna tam, ale už se nestihne zeptat, takže mu nezbývá nic jiného, než se rozhlédnout, zda ho někdo nesleduje a vydat se za ní.

Přijde k Tatianě a doufá, že se k němu začne chovat aspoň trochu normálně. Že se s ním začne bavit, jako se všemi ostatními, přestože ji ještě nikdy neviděl bavit se s někým jiným. Půl hodiny. Zopakuje si v duchu, aby si připomněl, svou minimální hranici, jak dlouho na tomto večírku zůstane. Kdyby to tak neudělal, nejspíše už by se po třech minutách otočil a odešel. Hele brzdi s tím džusem. Zasměje se, když vidí, jak hodně se napila, avšak všimne si jejího výrazu. Pije až moc často na to, aby tohle považoval za běžný výraz při pití džusu. Tohle není jen obyčejný džus, že jo. Ušklíbne se a zadívá se na kelímek v její ruce.

Přesně tak. Můj život by byl naplánovaný do posledního dechu už od malička. A to není život který chci. Já chci obyčejnější život. Nějaké to cestování a výstřelky. Pousměje se lehce přidrzle. Tobě život princezny vyhovuje? Volánky a tak? Zeptá se poté a podívá se ke stolu s občerstvením. Znám tu pár lidí jenom od pohledu. Jinak jsem přijel docela pozdě a zatím jsem jenom vybaloval, takže jsem neměl moc času na seznamování. Mluvil jsem zatím jenom s jedním princem. Lehce si poupraví kravatu.

Rozesmála se a sledovala ho.,, Upřímně? " rozhlédla se okolo sebe,, Stejně jsou nejlepší jeany a obyčejné tričko s tenisky  než šaty, které jsou kolikrát těžší než se zdají. Neříkám, že nemám ráda šaty. Miluju je, ale občas je to otravné" skousla si spodní ret.,, Ale jestli to na mě někde řekneš, tak tě zmlátím" zasmala se a koukla na něho. Poté ho jenom poslouchala.,, To já znám zatím jneom tebe, ale asi zbytek poznám v hodinách. Nejspíš " usmala se. Poté si však zivka a zakryla si ústa hřbetem ruky.,, Omluv mě prosím, už si půjdu lehnout. Dobrou noc Olivere" věnovala mu jeden z nejzářivějších úsměvu. Poté se mu lehc euklonila odložila skleničku. Opustila místnost a mířila si to přímo do pokoje.

(Ve škole už byl nějakou dobu, ale neobtěžoval se moc seznamovat s učitelským sborem této školy. Věděl, že na této události bude dost času. Ve svém perfektně padnoucím obleku tedy vchází dovnitř a prochází sálem směrem k baru. Cestou věnuje úsměv některým studentům, kteří ho pozdraví a taky některým jeho kolegům z řad vyučujících. Jakmile se dostane k baru, objedná si dvojitou skotskou a poté se opět podívá na celý ten sál. Je obrovský. V hlavě mu proběhne myšlenka, co tady vůbec dělá. Celé tohle prostředí s královskými potomky se mu nějak v téhle chvíli nezamlouvá, ale je možné, že je to jen nervozita před tím, nežsi na to celé zvykne. Navíc ještě tu ani s jedním člověkem nepromluvil a už udáává nějaké závěry. Barman mu donese pití a on se napije.)

Poté co si přečetla jednu knížku se až vyděšeně koukla na hodinky. Řekla si, že se tam znovu ukaze. Možná potká znovu Olivera. Nebo někoho nového. Tentokrát si však pouze oblékla tyrkysové šaty které koncili nad koleny. Byly jednoduché s vybledlou růžovou mašlí okolo boků. Obula si pleťové baleríny a zazubila se na sebe v zrcadle. Dala si znovu náhrdelník s ptákem a vrátila se do velkého sálu. Koukala se na všechny přítomné a znovu se slabě usmívala. Vzala si znovu skleničku se šampaňským. Když se ujistila, že ji snad nikdo nesleduje ji vypila na ex a vrátila ji. Poté si vzala další a pomalicku sem tam pouze usrkla a stoupla si trochu bokem k oknu a nadechla se.

musel se zasmát. S ní to nebude jednoduché. Ale aspoň nebude nuda. A nebude to stereotyp. Který on přímo nesnáší. Koukal na ní při její poznámce o míchání alkoholu. Koukám že paní učitelka se vyzná v pití.. mrkne na ní a když jí vedl na parket při její poznámce o šlápnutí na nohu se musel jen usmát mladá dámo... další kompliment jednou mi na nohu šlápla paní která vážila asi tak třicetkrát víc než vy. to bylo ještě v jeho puberťáckých letech kde se věnoval chvilku striptýzu. Jenže nikomu to neřekl a pochopitelně si to ani nenapsal do životopisu nebyl to moc příjemný pocit. začal jí vést. A opět na chvilku zapomněl kde je. Už podruhé.. A to jen kvůli tomu že s ní tančil!

Je ráda, že očividně mají stejný smysl pro humor a on se neurazil. To by se s ním potom ani snad nechtěla bavit. Nesnáší nudu. Určitě víc než tady pan učitel. Pohledem ukáže na šampaňské a následuje ho na parket. Kdo by míchal šampaňské s čímkoli? A kdo by míchal whisky s čímkoli? Pousměje se nad jeho odpovědí. Ani si nedokáže představit, jak taková žena musela vypadat. Nejspíš jen tak tak prolezla dveřmi. To chápu. Ale aspoň vám na nohu nešlápl třeba kůň. Přikývne, protože se vžije do něj, když se to stalo a tentokrát neutrousí ani žádnou kousavou poznámku na toto téma. Ani neví, proč pořád skáčou z vykání do tykání, ale vůbec jí to nevadí. Když podruhé zkazí kroky, snaží se neusmát, což se jí nakonec nepodaří. To je tím alkoholem nebo mnou? Zeptá se možná až trochu moc přímo, ale to je prostě ona. Co na srdci to na jazyku.

Omluví se dívce, dojde si pro další skleničku šampaňského a porozhlédne se po sálu. Chvíli váhá, zda by neměl jít raději do svého pokoje, avšak nakonec se rozhodne ještě někoho zde poznat. Do oka mu padne dívka s tyrkysovymi šaty. Všimne si, že s ni nikdo není, čehož se rozhodne využít a zajít za ni. Ahoj, asi se ještě neznáme. Já jsem Chrisian. Představí se dívce a podá ji ruku. Mimochodem, v těch šatech vypadáš nádherně. Složí ji upřímný kompliment.

kdepak mladá dámo. Nemáš jediný pocit jaké to je, když ti šlápne na nohu ženská která váží snad 300kilo... pousmál se na ní a snad malinko i nadzvedl obočí neřekneš něco ve stylu.. patří ti to. nemáš být tak namyšlený nebo tak něco? zasměje se protože si umí představit jak by to řekla. Když splete kroky poprvé, neřeší to. Když podruhé, taky by to neřešil, kdyby ona se nezeptala na tak dementní otázku Absolutně za to může muž. Pokud vede špatně, žena není jistá a může dělat menší chyby ha! vykroutil se z toho jako gentleman! No jo.. učitel etikety kdyby mohl tak i pokrčí rameny a místo toho jí chytne do náruče a zašeptá co kdybychom šli odsud? takhle velké gesto přímo na večírku? Páni!

Prohrávla si vlasy a koukala se ven z okna, líbil se jí výhled a nijak neřešila lidi a věci okolo sebe. Proto málem dostala infarkt, když na ní kluk promluvil a jemně si položila ruku na srdce, co nejvíc nenápadně, nechtěla mu naznačit, že ji vyděsil tak, že byla ráda, že ji nestaly bílé vlasy. Nadechla se a široce se usmála od ucha k uchu.,, Těší mě Christiane, jmenuji se Ana " jeho ruku po chvíli váhání přijme a pak zrudne a skloni hlavu, takže byla ráda že to její vlasy zamaskovaly.,, Ehm, Děkuji moc?" řekla nejistě a pak si vlasy prohrábla, při čemž se nervózně zasmala.

Chápe, že se diví, proč ho nesetřela. Ona by se taky divila. To si nechám na jindy. Mrkne na něj a už jen čeká na vhodnou příležitost, kdy ho bude moct zničit. Musí uznat, že se umí chvílema chovat i jako učitel etikety. Moc dobře ví, že tanec není její silná stránka, ale to je asi na tomhle večírku jedno, když tu každý umí jen základy. A jsou tu i horší výkony než ten její. Gentleman se nezapře. Ihned prokoukne jeho výmluvu a pobaveně zakroutí hlavou. Ale díky, že to tady se mnou trpíš. Dodá a zasměje se. Musí pro něj asi být i trochu potupné, že se na prvním večírku prezentuje s ní. Když si jí přitáhne blíž, neodporuje. Trochu se odtáhne a pousměje se. Dobře. Řekne, jako by se vůbec o nic nejednalo a vyrazí k východu.

V pořádku? Usměje se na dívku, když vidí její ruku položenou na svém srdci. Snad jsem ji moc nevystasil. Uvědomí si, že se u ni z ničeho nic zjevil, což ji nejspíše mohlo překvapit. Všimne si jejího zaváhání, když k ní natáhne svou ruku, avšak raději nic neříká, protože toto gesto je pro nej při seznamování zkratka typické. Rád tě poznávání. Usměje se. Máš nějakou zdrobnelinu jména, kterou rada používáš? Zeptá se dívky, aby věděl, jak ji má říkat. Odkud vlastně pocházíš? Položí ji další otázku a doufá, ze nezní příliš zvědavě.

byl víceméně smířený s tím že ho nějak odpálkuje Gentleman se nezapře? Drahoušku já jsem učitel všech gentlemanů. zasměje se a na její 'poděkování' se na ní podívá věř mi, že kdybych tu s tebou nechtěl být tak tu s tebou nejsem. Ale nejsi zas tak špatný společník jak jsem si původně myslel. musel to trochu odlehčit a když jí vynese ven ze sálu tak se usměje myslím, že pokud nás někdo viděl tak už budeme navždycky patřit k sobě.. pobavil se a ne že bys na to nemyslel Co kdybychom šli se převléknout do něčeho.. méně formálního? Navíc s rozpuštěnými vlasy ti to sluší mnohem víc. odnáší jí k jejímu pokoji slib mi, že si na sebe vezmeš ještě někdy ty červené šatyřekl šeptem dřív než jí pustil. Mohla v jeho výrazu vidět trochu vášně a nenaplněné touhy když říkal ona slova. Ano, dostala ho. Ale nechtěl si to přiznat ne teď. A ne tady

Trochu si upije že skleničky a krátce koukne z okna.,, Taky tě ráda poznávám, je hezké znát více než jednoho člověka, teda pokud se do toho nepočítám já, to by se počítalo jako 10 lidi samozřejmě " slabé se zasmala.,, Zdrobnelinu?" zamyslela se,, No Ana je samo o sobě krátké, ale moje chůva mi říkala An a bratr mi říkal Annie nebo Feliz či Alegre, to znamená šťastný a smíšek " uculila se.,, Vengo de España, neboli pocházím ze Španělska" dala si pramen vlasů za ucho, který stejně zpátky vypadl, tak to vzdala.

S jejími slovy mu nezbývá nic jineho, než souhlasit. Opravdu je mnohem lepší, když na akademii někoho zná. Nepotřebuje být sice ten nejoblíbenější, avšak nějací přátelé se hodí vždycky. Annie zní dobře. Usměje se, protože si právě nejspíše vybral způsob, kterým bude Annu nazývat. Líbí se mu i ostatní způsoby, kterými ji nazývají, avšak Annie se mu zdá nejhezčí. Ty máš bratra? Jak se jmenuje? Zeptá se ji hned, jak se o něm zmíní. Jakmile mu řekne španělskou větu, které překvapivě rozumí, nepotřebuje ani překlad, který mu Annie poskytne. Hadám, ze tak krásná dívka jako ty bude princezna. Pokusí se uhodnout obor, který zde bude studovat.

,, Spíš to je oslovení jak pro dítě, ale když myslíš " rozesmála se.,, Když se však zeptá na bratra tak na sucho polkne a na krátký okamžik zavře oči, aby zahnal slzy. Usmala se a oblizla si rty,, Jmenoval se Sebastian, No jo byl to povedený bratříček" odložila prázdnou skleničku a jednou rukou si začala nevědomky hrát s mašlí.,, No.. Ehm... Neřekla bych krásná, ale ani jinak máš pravdu, princezna, nevím zda bohužel nebo bohudík " zasmala se a pak si usmala ještě víc až ukázala zuby jako perličky.,, A ty podle toho jak se chováš jako gentleman, Hádám, že princ?" pozvedla jedno obočí.