VELKÝ SÁL

Stála jsem uprostřed sálu a prohlížela si ho. Onato mi létal nad hlavou a vesele si zpíval. Byla jsem v koncích nevěděla jsem jako hrou mám letos začít. Chodila jsem sem a ta a opakovala si pořád do kola jednu větu. „Být či nebýt- toť otázka” atakhle stále dokola. Přišlo mi to až nemožné vymyslet nějakou hru co jsme ještě nehráli ale je dobrá a zajímavá. Navíc nerada opakuji hry. Zadívala jsem se do stropu a nadále uvažovala

Procházela se a zkoumala místnosti v paláci. Byl veliký a honosný. Samozřejmě Když vešla do místnosti které předpokládala byl velký sál dech se jí zatajil. Skoro i přehlédla ženu která tam byla. Jediné co mohla říct.. je páni! koukla na tu ženu a vykulila oči. Mohla to být klidně nějaká návštěva královny. Raději vykouzlila krásné pukrle Pěkný den. Řekla ženě je to nádherný sál, že ano? Na takovém sále se divadelní hry musí vymýšlet snadno! páni, na chvíli i přestala myslet na Victora. Jen se oddávala úžasu velkého sálu. Rozhlížela se a pak si vzpoměla na základní pravidlo odpusťe, já jsem Victoria Kenstoy.

Náhle na mě někdo promluvil a vytrhl mě z mého přemýšlení. Obrátila jsem se na dívku a pak mě to trklo: „Ach samozřejmě Zkrocení zlé ženy a Lakomec” vykřikl jsem nadšeně a zapsala si to do desek. V tu chvíli Onato zašveholil a snesl se mi na rameno. Až v tu chvíli jsem si uvědomila že jsem té milé dívce neodpověděla: „Ach ano vždy tu inspiraci najdu leč dnes to tak lehké nezdá se být.” Řekla jsem svím divadelním hlasem a nezapoměla u toho použít gesta. „Jinak Lenaa Kivilaan jméno mé, učitelka heretství. ” představím se a udělám hereckou úklonu.

usmívala se.takže učitelka herectví! moc mě těší paní učitelko. nebo spíš profesorko? jsem do divadla úplný blázen! nemuselas to ventilovat tak nahlas! víte, co by byla pěkná hra? Nevím sice jak se jmenuje, ale jedná o spravdlnosti a lásce. Ale víc než o lásce se jedná o morální ponaučení. Ano, mluvila o Hamletovi dá si ruce za záda a zatočí se všichni znají jen tu hlavní větu.. natáhne ruku a mluví k imanigární lebce být, či nebýt? To je oč tu běží, žít spát, možná snít? pak se zarazí omlouvám se. Moc to hltám. usměje se a dá ruku zase k tělu Vy jste herečka madam? Máte ten hlas i gesta.

Povytáhnu obočí. /ta holka se mi líbí/ zavolá mé podvědomí ale pak se ozve mozek a já ji musím kvůli jejímu dobru upozornit na chyby. „To jsem ráda že tě to tak baví, ale kroť se strašně přehráváš navíc ti očividně chybí základy akusticky když tak křičíš. A navíc Hamlet je strašně ohraný v dnešní době ho hrají snad všude. ” řeknu s milion úsměvem a vytakhu z kapsy šroubek a podám ho Onatovi. „Onato Et stillabunt eam Trips” řeknu latinsky a moje milovaná andulka mé přání splní. „Mlč a poslouchej” řeknu a pak už Onato pustí onen kousek železa a zachvíli místnost naplní zvuk dopadajícího kovu který je vážně dost hlasitý. „Vydíš! Akustika je tu vítečná.” Usměju se

Kdyby měl být upřímný, na dnešní večírek se mu příliš nechce, avšak když už je na akademii, zdá se mu škoda, aby se tam aspoň nešel podívat a možná se i s někým seznámit. Kdykoliv můžu odejít. Připomene si, že nemá co ztratit a zapne si poslední knoflíčky černé košile. Usoudí, že vypadá aspoň trochu slušně a zamíří do velkého sálu, kde by se večírek měl konat. Jakmile vejde, uslyší hrát příjemnou hudbu. Rozhlédne se kolem a uvědomí si, že zde opravdu zatím téměř nikoho nezná, což se mu příliš často nestává.

Nejraději by dneska byla někde venku, ale došla k názoru, že zmeškat seznamovací večírek by se jí asi moc nevyplatilo, protože zoufale potřebuje někoho, s kým se tu může bavit. Zvolila na sebe černou barvu, protože se v ní cítí dobře a jak se má seznamovat, kdyby tu chodila třeba v růžové a vlastně se za sebe styděla. Moc se nezaobírá tím, jestli je vhodně oblečená, protože názor ostatních jí absolutně nezajímá. vejde do velkého sálu, kde zatím není moc lidí a je vidět, že večírek se teprve rozjíždí. Chvíli přemýšlí, co bude dělat a nakonec se rozhodne posadit se na jednu z židlí na kraji sálu, odkud ale jde všechno vidět a sleduje své okolí.

*pani ucitelce se omluvila s tim ze se musi pripravit na vecirek. Jeji hodiny ji budou bavit! Kdyz si v pokoji oblekla bile saty a bike lodicky.. najednou si prisla... jina. Vlasy vycesane v drdolu a pres sebe si vzala bile sacko. Nemela ho uplne na sobe ale jen tak lezerne. Jemny makeup byl k tomu uplne genialni. Treba potka i Victora. Dosla do velkeho salu upravena s jemnou chuzi. Dosla az k jednomu klukovi* ahoj *nervozne na nej mavla a chytla se radeji bileho psanicka. Je pravda ze ona vecirky milovala ale byla to preci jen korunni princezna a pani kralovna se tu mohla kdykoliv objevit.* asi potrebuji piti *prohlasila*

Prochází se sálem a nenápadně se snaží uhodnout, kdo je vlastně kdo. Byl zvyklý mívat o lidech přehled, avšak nyní je pro něj poměrně těžké orientovat se mezi lidmi, které příliš nezná. Jakmile k němu přijde jakási dívka, daruje ji milý úsměv. Ahoj, my se asi ještě neznáme. Já jsem Christian. Představí se již ze začátku. Něco k pití by se hodilo. Přikývne a a kývne k číšníkovi, který se nachází nedalek, od kterého si následně vezme si od něj dvě sklenky šampaňského. Pro krásnou dámu. Usměje se na Victorii a podá ji skleničku.

Moc se jí na ten večírek nechtělo ale rozhodla se že to alespoň zkusí. Oblékla si svoje modré šaty, obula boty, lehce zadělala vlasy. A pomalými kroky se vydala do velkého sálu. Před vchodem dovnitř se nadechla a vešla. Rozhlédla se aby zjistila kdo všechno tu je. A zaposlouchala se do hudby. Nechtěla jít hned s někým mluvit a tak došla k jedné ze zdí a opřela se o jedno rameno, tak aby mohla sledovat dění v sále. Snad to bude alespoň za něco stát.

pousměje se Moc mě těší Christiane. Já jsem Victoria. mrkne na něj a s vděkem si od něj vezme skleničku Děkuji spasiteli. napije se z té skleničky a pak začne hádat princ? na jednu stranu, bylo by fajn vidět dalšího prince, na stranu druhou, zatím potkala jenom prince. znovu se napije a jen aby se neřeklo tak se jen pohupuje v bocích do hudby aby nikdo nemohl říct že netančí nebo snad rytíř? ano. Měla pro ně slabost. Do jednoho se i zakoukala, ale to už je dávno. Už ani nežije nebo snad komorník? asi by z něj byl i fešný komorník

, nádech... Uhhh, kašlu na to " zamumlala potichu a s lehkým úsměvem vešla dovnitř. Vzpomněla si na slova bratra. Ať už má dělat cokoliv tak vždy s úsměvem. Koukla okolo sebe a stoupla si trochu bokem a zavřela oči. Pro jiné by to byl zlomek sekundy, ale pro ní to byla celá věčnost. Jakoby ji předběhl celý život před očima. Koukala se na tváře okolo sebe a snažila se na koho poznat. Za zády si mnula nervózně ruce a stále se usmívala, i když ji oči říkali po místnosti

Rád tě poznávám Victorie. Usměje se na dívku. Musím říct, že máš dobrý odhad. Jsem princ. Potvrdí její první možnost. A ty budeš... Prohlédne si dívku od hlavy k patě, aby se k ní mohl pokusit přiřadit obor, který by mohla studovat. Princezna? Zeptá se nejistě a doufá, že by jí jeho pokus neurazil v případě, že by byla třeba dvorní dámou. Mimochodem, ty šaty ti opravdu sluší. Složí dívce kompliment. Dělá mu dobře, když může někomu na tváři vykoouzlit úsměv a proto mu skládání komplimentů nedělá problém. Zvlášť, když to může myslet upřímně. Tak Victorie, jaké jsou tvé zájmy? Zeptá se dívky zvědavě.

Pomalým, až skoro šoupavým krokem, vejde do Velkého sálu. Je oblečen v šedém Sakra fialové kravatě. Vlasy má upravené a sčíslé dozadu. Pohledem přejede přítomné v místnosti. Zná jenom Christiana a ten má zrovna společnost a nechce rušit. Stoupne si mimo ostatní tak, že moc nevyhučuje.

Málem zapomněl, že nějaká akce vůbec je, takže se oblékal dost na rychlo. Nebylo to na něm ale vidět, že se vlastně neupravil. Se svými kudrlinami by stejně moc neudělal a makeup vážně nenosí. Dokopal se k tomu, aby přišel a doufal, že se bude dít alespoň něco zajímavého. Skoro nikoho tu nezná, což mu tolik nevadí. Vejde do sálu hned jak zahlédne známou tvář TEREZU, usměje se a zamává jí. Normálně by jí neobtěžoval, ale když tam tak stojí u zdi a nevypadá, že by se bavila, rozhodne se k ní zamířit., Ahoj sluší ti to. Pochválí její outfit a pousměje se. Vidím, že se skvěle bavíš. Pobaveně se na ní podívá a potom se rozhlédne po sále. jestli tu na někoho čekáš, stačí říct a jsem hned pryč. Řekne, protože je mu jasné, že svět se netočí jen kolem něj a ona může mít nějaký důvod k tomu, aby tu postávala.

zářivě se usměje je fajn že jsem to poznala. ach ano, teď budeme hádat mě... Ha! trefil jsi to! mrkne na něj a při komplimentu na její šaty malinko se koutky zase zvednou děkuji. I když modré by byli mnohem hezčí pokrčí rameny a koukne na něj Také ti to sluší Christiane. Můžu ti říkat Chris? je to kratší a možná i hezčí v neformální formě pojďme se raději bavit o tobě. Myslím že já jsem známá už dost pokrčí rameny a koukne na něj tančíš? Zpíváš? maluješ? poslední řekla v lehkém žertu ale kdo ví? Třeba maluje krásně

Sledovala kdo se s kým baví a co se děje a při tom poslouchala hudbu. Když si všimla jak někdo vešel a zamával jí. Hned poznala Williama a musela se usmát, byla ráda že ho vidí. Ahoj. Děkuju, tobě to taky sluší. Přejela ho celého pohledem. Moc na společenské akce nejsem. Nečekám na nikoho, jenom jsem neměla chuť se jít s někým seznamovat. Ví že jako princezna by na takové akce měla být zvyklá a možná by je měla mít i ráda ale nemá. Raději by byla třeba v knihovně a v klidu si četla.

Vejde do sálu a všimne si, že večírek je v plném proudu. Přesně, jak jsem si myslela. Pousměje se sama pro sebe. Na sobě má modré šaty po kolena a na nohou lodičky. Baví se s jedním z učitelů a když si všimne, že by zde již mohla být většina studentů, rozhodne se pronést přípitek na zahájení. Vezme si skleničku šampaňského, stoupne si do prostoru a hudba utichne, aby jí bylo slyšet. Pro začátek bych chtěla říct, že je mi ctí vás tu všechny přivítat. Jak jistě víte, tato škola se předcházejících pár let rekonstruovala a proto jsem moc ráda, že zde nyní můžu stát a zahajovat tento ročník. Doufám, že se vám zde všem bude líbit a že vám studium na této škole k něčemu bude. Doufám, že je vám jasné, že pokud byste cokoliv potřebovali, kdykoliv se můžete obrátit na mě, nebo na kohokoliv s učitelů. Usměje se na skupinku pedagogů. Nebojte se, už vás nebudu zdržovat svým proslovem, hezky se bavte a moc to se šampaňským nepřežeňte. Upozorní je. A nyní mi dovolte ještě připít na tento školní rok a ať se tu všichni cítíte jako doma. Nadzdvihne skleničku, ze které si upije.

Když vešla ředitelka vešla, tak zpozorněla a více se narovnala.  Taky si vzala skleničku a poslouchala ho. Usmala se nad jejím proslovem a slabě přikývla, poté se zakoukala na skleničku s kterou pokroutila a sledovala její obsah, lehce zvedla skleničku a poté se lehce napila. Zakoukala se na ostatní lidi. Koukla se na dva páry a s povzdechem sklonila hlavu a koukla se na spičky svých bot. Nervózně přešlapla z nohy na nohu a znovu upila ze skleničky.

Je upřímně rád, že na první pokus uhold, že je Victoria princezna a vyhl se tak trapasu, který by následoval, kdyby se zmýlil. Máš ráda modrou barvu? Zeptá se jí ze zvědavosti, když zmíní barvu šatů, které by se jí zdály hezčí. Děkuju a samozřejmě. Usměje se nad zkratkou svého jména. Většina lidí, kteří ho znají o trochu lépe mu říkají Chris, protože Christian je jednoduše až moc zlouhavé. Tady je někdo zvědavej. Usměje se sám pro sebe, když Victoria přesune řeč k němu. Dobře, takže já se především věnuju hudbě. Řekne pro začátek ve zkratce. Umím hrát na klavír, ale kytara u mě vítězí na plné čáře. Lehce kývne na své tetování na pravém zápěstí, které jde vidět díky vyhrnutým rukávům u košile. Taky rád cestuju, jezdím na koni... A to bude asi tak vše. Usměje se nakonec, protože jí vše podstatné o sobě právě vyzradil. Svou pozornost přemístí na ředitelku, která se právě ujmula slova. Pozorně ji poslouchá a nakonec zvedne svou skleničku, čím naznačí přípitek. Na tento školní rok. Zopakuje tišeji a napije se.

Nečekal, že mu dnes někdo řekne, že mu to sluší. To naposledy slyšel doma od matky, když měl otec narozeniny a on se na to vystrojil. Pousměje se na ní. Děkuju. Nejradši by jí řekl, že se připravoval tak pět minut, ale nakonec si to rozmyslí, protože by to buďto znělo, jakože se chlubí, nebo jakože je nezodpovědný. Přikývne na její odpověď. Má to podobně, i když jakožto budoucí král by to měl co nejrychleji změnit. Naprosto tě chápu. Vlastně právě proto jsem šel za tebou. Podívá se na ní a když prochází číšník, vezme mu z podnosu dvě skleničky šampaňského. Jsi jediná osoba, kterou tu znám. Řekne zatímco jí podá skleničku a následně si poslechne projev ředitelky a nakonec si připije.

Sleduje a poslouchá ředitelku a jedna její část by raději zmizela. Vezme si od něj skleničku a připije stejně jako ostatní. Tak to by ses tady semnou asi neměl zdržovat a měl by ses jít s někým seznámit. Mluvila s úsměvem ale pouze tím formálním, který se naučila používat. Protože princezna se přece musí vždy usmívat i když to tak necítí. Rozhlíží se a prohlíží si studenty. Ví že i ona by se měla jít seznámit ale přemýšlí že to spíš nechá na dobu až se budou potkávat ve třídách.

zase se ptá ano. Miluji modrou barvu. Připomíná mi klid. Když se můžu s knihou někam schovat na louku a tam pod modrým nebem si číst bude z tebe mít blázna promiň, asi ti musím znít jako blázen je lepší když mu může říkat Chris. Má přeci jenom raději kratší jména. Poslouchá vše co jí řekne. Hudba?! ty hraješ na piáno? aaach... je krásné když se věnuješ hudbě! Vlastně taky trochu zpívám. usmívá se na něj protože mají něco společného možná bychom mohli být kamarádi navrhne. Na této škole má jen Victora, a toho taky už dlouho neviděla. kde jsi nejdále byl od své země? A z jaké jsi vůbec země? když přišla ředitelka tak jí poslouchala a pak pozvedla skleničku a šeptem řekla snad ten rok bude krátký a napije se

šel pro Riyu a na sobě měl uhlazený oblek a černou kravatu. V náprsní kapse měl jeden květ bílé růže a když zaklepal u jejích dvěří tak jí jednu růžičku předá dobrý večer madam, neviděla jste tu někde můj doprovod? pousměje se a nabídne jí rámě, následně se k ní nakloní a pošeptá vypadáš fantasticky usmívá se a jde pomalu do sálu. Jí samozřejmě vedl tak jak se má a do sálu vstoupila ona první a on šel za ní. upravil si sako a opět jí nabídl rámě budeš něco pít? Protože já to tu bez alkoholu asi nevydržím. zasměje se