UČEBNA ŠPANĚLSKÉHO JAZYKA

Když byl čas na hodinu španělštiny tak si povzdechla. Oblékla si obyčejné černé šaty které koncili v půlce stehen a obula si k nim černé baleríny. Z vlasů si udělala jednoduchý drdol. Popadla své pouzdro a notes, do kterého si malovala blbustky. Pak si vzala zbytek věcí a promnula si čelo.,, Kam ses to zas upsala " zamrmlala a zkontrolovala se. Pote se vyšla najít učebnu. Celou dobu se znovu usmívala a šla rovné jako pravítko s hlavou vztycenou. Když učebnu konečně našla tak si jednoduše sedla do zadu. Dala nohy k sobě a trochu na bok. Otevřela blok a začala do něho psát blbosti.

Čekala jí hodina španělštiny a tak rychle spěchala do třídy protože nechtěla přijít pozdě. Chvíli bloudila ale pak učebnu našla. Má na sobě černé nevýrazné šaty po kolena, černé podpatky a svůj řetízek s růž, vlasy stažené do culíku. Snad to zvládnu Řekla si v duchu než vešla do třídy. Rozhlédla se a došla k volnému místu někde uprostřed třídy a posadila se a položila si na lavici sešit a pero. Byla trochu nervózní z první hodiny. Ale byla ráda že se tak alespoň začne věnovat tomu co má.

Vrazí do učebny s očekáváním, že jde určitě pozdě. Když spatří jen jedinou dívku sedět vzdau, oddechne si a usadí se do nejbližší lavice. Vlasy má jako obcykle rozpuštěné, nasobě modrou blůzku a černou sukni. Ssebou si přinesla jen jedinou tužku a několik prázdných papírů. Chvíli jenzak posedává, ale když se stále neobjevuje nikdo další, stále častěji se otáčí na druhou dívku, jako by se chtěla ujistit, že ta hodina je opravdu tady.

Do třídy vejde přesně o 3 minuty později, než by měla. První hodina a já jako vždy pozdě. Její pozdní příchod však omlouvá její pečlivě upravený vzhled a lodičky na poměrně vysokém podpatku, ve kterých jít rychleji zkrátka nemohla. Hola mis estudiantes. Pozdraví španělsky své studenty s úsměvem. Odloží desky, které měla v ruce na stůl a postaví se před tabuli, aby na ni všichni viděli. Me llamo Marisa Fernandez Cruz y soy de España.  Představí se třídě španělsky a pro jistotu větu na tabuli napíše. Pokud by vás zajímalo, proč mám dvě příjmení, tak to je proto, že pro španělé jsou dvě příjmení naprosto běžná. To první je po otci a to druhé po matce. V běžné konverzaci však používám pouze to první a druhé mám pouze na okrasu. Řekne s úsměvem pro informaci. Myslím, že součástí jazyka je taky vědět něco o kultuře a věcech, které jsou s ním spojené. Dodá na vysvětlenou, aby na ní nekoukali jako na blázna, když začne něco vyprávět. Kdyby vás cokoliv zajímalo, ptejte se. Hlavu vám neutrhnu, naopak za vaši aktivitu budu jedině ráda. Přeci jen komunikace je důležitá a myslím, že by byla nuda, kdybyste zde celou hodinu jenom proseděli a poslouchali můj nudný výklad. Poznamená upřímně, protože by byla ráda, kdyby si studenti z jejích hodin něco odnesli. Nyní bych se ráda dozvěděla něco o vás a začneme tím, že mi každý španělsky řekne, jak se jmenuje a odkud pochází. Na tabuli máte napsané podstatné informace, takže myslím, že by to neměl být problém. Vyzve své studenty a nechá je, aby se postupně začali představovat.

vrazím do svého pokoje kde začnu úplnou demolici své části jen abych našla potřebné vybavení do hodiny a nebyla od porostu z altánku.Dá mi zabrat než najdu sešit,batoh a penál ale zvládnu to a úpravu seba sama taky.Po zkoumání zda jsem jak člověk vystřelím z pokoje i s věcmi a začínám hledat tu zpropadenou učebnu kde už mám asi být.Když tam dorazím a vidím že už tam učitelka je tak španělsky řeknu Lo siento, llego tarde Olvidé mi tiempo. pak si rychle sednu někam a dávám pozor.

Když konečně dorazí učitelka, evidentně si oddechne, že není jinde, než být měla. Výklad vyslechne se zaujetím, nohu přes nohu a hlavu podepřenou rukou. Po výzvě, aby se sama představila španělsky, začne zkoumat větu na tabuli a něco si zapisovat. Na pozdní příchod dívky reaguje jenom úsměvem. Pak už se otočí k učitelce a poměrně sebevědomě prohlásí : Me llamo Isabelle d’Fabre ye zaváhá y soy de Francie Pak už se jen zatváří trochu nejistě, a čeká, co se tomu řekne.

Ana zvedla hlavu a poslouchala ji. Pak pouze jenom prikyvovala a dal si cmarala do bloku. Přemýšlela nad tím proč chodila na španělštinu, když je to její rodný jazyk a pak ji to došlo. Francouzštinu nenáviděla a proto šla na španělštinu. Začala si v hlavě premitat co řekne. I když už to dávno věděla. Když se nějak tak podle ní dostala na řadu tak se vrele usmala a začala :,, [size=32]Mi nombre es Ana De Armans. Simplemente Ana. Vengo de españa" řekla klidně a koukala ji celou dobu do očí. Když to dorekla tak jednoduše zklopila zrak zpátky do bloku. [/size]

Sedí v zadní lavici a čeká na zahájení vyučování. Překvapí ho, že učitelka přijde s drobným zpožděním, ale když si všimne jejích podpatků, které jsou poměrně vysoké, pochopí, že v tomhle to nejspíše rychleji nešlo. Snad na nás celou dobu nebude mluvit španělsky. Zděsí se, když spustí španělsky, ale uklidní se, když jim zbytek vysvětlí, aby všemu rozuměli. Me llamo Christian Sabbatini y soy do Belgie. Pokusí se zopakovat větu, kterou se zároveň představuje.

Když dorazí učitelka, nasadí svůj formální úsměv. Už s ní měla tu čest a tak věří že ta hodina bude v pohodě. Když začne mluvit španělsky znejistí o něco víc. Snaží se dávat pozor aby pochytila vše. Je ráda že se dozvědí ne jenom o jazyku ale i o kultuře. Me llamo Tereza Štefanová y soy de Reino checo Odpoví jí trochu nejistě po té co se představí ostatní. Doufá že to řekla správně. Nerada by si hned udělal ostudu. Celou dobu se na učitelku dívá

Do její hodiny přijde ještě další dívka, která se ji automaticky španělsky omluví. Zajímalo by ji, zda se tuto omluvu učila již předem, nebo španělsky již umí a obává se, že pokud ano, tak je na její hodině téměř zbytečně, protože plánuje začínat úplnými základy. Nicméně to raději nechává být a kývne na dívku, aby se posadila a pokračuje ve svém výkladu. 
Poslouchá postupně své studenty, snaží si zapamatovat jejich jména. Bien Isabelle. Usměje se na dívku. Bien Ana. ?Hablas espaňol? Zeptá se dívky, když použije jinou větu, než jim právě řekla. Bien Christian y bien Tereza. Pochválí nakonec všechny studenty, kteří se zvládli správně představit a pokračuje v další části svého výkladu. Pro začátek bychom si mohli říct něco o zemích, kde se mluví španělsky. Je přibližně 20 zemí, ve kterých je úředním jazykem španělština. Ve výsledku je to celá Jižní Amerika, kromě Brazílie plus Španělsko, které se nachází v Evropě. Jako by to někdo nevěděl. Uvědomí si, že někdy nejspíše říká naprosto zbytečné informace, ale opakování je matka moudrosti. Dokážete si každý vzpomenout aspoň na dvě země, ve kterých se mluví španělsky a přiřadit k nim jejich hlavní město? Položí jim další úkol a doufá, že se všichni zapojí.

Trochu povytáhne obočí, protože ji udiví, že se učitelka ptá na tak jasnou věc, ale nakonec, od něčeho se začít musí. Tak napříkladu Peru, jehož hlavním městem je Lima a Argentina s hlavním městem Buenos Aires Prohlásí a zakončí to lehkým pokrčením ramen a úsměvem. Celou dobu setrvává v uvolněné pozici a zvědavě pozoruje dění kolem.

Já se nepředstavila a ani mě to nijak nelákalo se představit.Sedím na místě a poslouchán co říká.Nad její otázkou začnu přemýšlet. Snad nebude vyvolávat i když by to nebylo zlé pomyslím si.I když poslouchám výklad a dávám pozor tak trošku pozornosti i věnuji potajnu něčemu jinému než učení.Přemýšlím ještě o jiných věcech.Začne mě zajímat jak budou probíhat jiné předměty a jaké výsledky budu mít když nevím co vše mě čeká.

Je ráda že to nespletla. Poslouchá její výklad a vzpomíná si že to kde se mluví jak jí už doma učili. a tak hned vzpomíná kde mluví španělsky Nebo taky Portoriko které má hlavní město San Juan a  taky Salvador. S hlavním městem San Salvador. Řekne první dvě které jí napadli. Ví že jí říkali i nějaké další ale tyhle jí napadli hned. Jenom těmi hlavními městy si nebyla jistá.

Potěší ho, když zjistí, že už se aspoň dokáže představit. Ještě si to zapamatovat a bude to super. Poslechne si i ostatní spolužáky a poslouchá učitelku, která jim začne sdělovat další informace. Počká, než na něj přijde řada a pokusí si vzpomenout na dva státy s jejich hlavními městy. Bolívie, její hlavní město je La Paz myslím a Venezuela, ta má hlavní město Caracas. Řekne dva státy, které ho napadnou.

,, [size=32]Si hablo profesora de español" řekla troane a sklonila hlavu. Přesne tak korunní princezna Španělska chodí na španělštinu. Tak a jsem v totálních sračkach. Pomyslela si. Nádech výdech. Začala si hrát s listem sešitu a skousla si vnitřní ret, aby zakryla nervozitu. Když však došlo na zeměpis tak věděla, že je někde. Nikdy nejesel a vždy na hodinách buď na půl spala nebo nevnímala. A teď se jí to vrátilo. Nyní si vzpomněla na bratrovy a na matčiny slova. Tebe ta nepozornost jednou dovede k trapasu a teď to tu bylo. Sklonila hlavu ještě níz a zamyslela se jenž ji mozkové závity dovolili. [/size]

Překvapí ji, že si Ana vybrala španělštinu, ale nic neříká. Jen v duchu doufá, že jí nebude kritizovat a nechá ji v klidu dělat svou práci. Všimne si, že se dívka, která přišla pozdě ani neobtěžuje zapojovat do hodiny. Nechce ji vyvolávat, protože očekává, že se bude zapojovat sama od sebe. Přeci jen tu je, aby se něco naučila nebo ne? A vy jste? Podívá se na dívku, protože by také ráda znala její jméno a následně pokračuje ve výkladu. Bien Isabelle. Pochválí dívku. Jistě víte, že některé názvy znějí v jiných jazicích různě. V tomto případě se oba dva státy píší stejně a jediný rozdíl je v tom, že "g" se čte ve španělštině jako "ch" v top případě neříkáme Argentina, ale Archentina. Vysvětlí studentům. Bien Tereza. Pochválí dívku a je ráda, že si prozatím pamatuje jejich jména. V tomto případě je však Portoriko - Puerto Rico. Napíše název státu na tabuli. A hlavní město zůstává stejné, stejně jako u Salvadoru. Usměje se a nechá dalšího studenta, tentokrát je to Christan, kterého taky pochválí, stejně jako všechny ostatní. Bien. Tady je změna jen, že Bolívie je Bolívia. Poznamená. Jinak, za vámi se nachází mapa jížní ameriky, takže tam najdete i zbytek států. Ukáže na druhou stranu třídy. 
Teď bychom se mohli přesunout k trochu důležitější části a tou je výslovnost. Takže si prosím otevřte poznámky, protože tohle se vám bude hodit. Upozorní je, protože dle jejího názoru je výslovnost důležitá. H - na začátku slov nečteme. Vytvětluje a ve zkratkách zapisuje křídou na tabuli. Pokud někde vidíte ll, čteme to jako "J". Pokračuje dál. "CH" je "č". A písmeno "J" čteme jako "CH". Dopíše pravidla ve zkratkách na tabuli. Je to jasné? Podívá se na studenty, zda někdo bude mít nějaký dotaz.

Otočí se aby se podívala na mapu, na kterou učitelka ukázala. Pozorně poslouchá a dělá si poznámky do sešitu. Chce to vše pochopit a umět. Píše si jak tu výslovnost tak i to jak mají být státy. To snad nebude tak hrozné jak jsem se bála. Uklidňuje sama sebe v hlavě. Už přestala být nervózní takže se dokáže lépe soustředit.

Ana ji vnímala, sice vše uměla, ale nechtěla ji práci dělat těžší než měla. Když ostatní poslouchala jak mluví o zemích tak její mysl začala pomalu pracovat a spojovala si puzzle do sebe. Usmala se a koukla na mapu kterou se zájmem sledovala. Poté si začala zapisovat uhledne poznámky a vždycky si k tomu udělala obrázek na to písmeno a usmála se. Španělštinu milovala, Ne jenom proto, že to byl její rodný jazyk, ale připadal ji plný vášně a citu. Usmívala se nad svým přemýšlenim. Koukla se okolo sebe ve třídě a usmála se.

když mě učitelka vyvolá tak si stoupnu a představím se Mi nombre es Katie Kyle. Vengo de Gran Bretaña. výslovnost i se svým přízvukem co mají v británii vyslovím skvěle.Pak poslouchám jak se co vyslovuje a co nám i o zeměpise říká.Otevřu i sešit a zapisuji si poznámky.

Bien. Encantada. Usměje se na Katie, když se jí představí a pokračuje ve výuce. Sleduje, jak si studenti dělají poznámky a doufá, že na ně není příliš rychlá. Pokud nebudou rozumět, zeptají se. Připomene si a doufá, že je to pravda. Aby to k výslovnosti bylo vše, tak si můžete všimnout, že se používá takové hrčivé "r" a "x" musí jít až za vašeho krku, které je dost podobné "ch". Můžete si třeba zkusit vyslovit "México". Vyjímky raději nyní nezmiňuje a doufá, že se k nim dostane později. Přízvuk se ve většině případech značí čárkou. Napíše na takuli slovo México a a zvírazní u něj čárku. A teď se vrhneme na ukazobací zájmena. Tleskne a začne psát na tabuli. Yo - já, tú - ty. Tohle je poměrně logické. Dále je él, ella - on, ona a u množného čísla je nosotros - my, vosotros - vy a ellos - oni. Vykání necháme na příště. Ukazuje na tabuli a doufá, že tohle se dá pochopit snadno. Slovevso být má ve španělštině mnoho tvarů. Takže je dost možné, že se vám to bude plést. My dnes začneme tím nejjednodušším, což je sloveso "ser". Řekne na úvod. Když ho vyčasuji, je to soy, eres, es, somos, sois, son. Připíše k zájmenům tvary základního nepravidelného slovesa. Takže když se zeptám "De dónde eres tú?" . Můžu odpovědět. "soy de espaňa", přesně jak jsme se to učili. Claro? Podívá se na studenty aby zjistila, že jí rozumí.

poslouchám a pečlivě zapisuji vše podstatné.přijde mi to správné a zajímavé.občas jsem si přidala "pomocnou malůvku" aby se mi to lépe učilo a pamatovalo.Při zkouškách mi obrázky pomohou si rovzpomrnout na určitá slova. Tak to snad půjde.Snad nebude kontrolovat sešity a neseřve mě za ty malůvky ale je to moje pomůcka. pomyslím si s trochou obavy.Když se ptala nás učitelka zda rozumíme tak jen přikývnu že já tomu rozumím.

Pokračuje v psaní poznámek a občas zvedne hlavu k tabuli aby se ujistila že si napsala vše správně. Učit se z toho když by tam měla chybu by jí k ničemu nebylo. Když to poslouchá je jí jasné že na slovesa si bude muset dávat pozor a tak si to raději podtrhne. Už teď mi z toho začíná pomalu hrabat. Řekla si v duchu. Byla ale raději že se stresuje španělštinou než nějakým osobním životem. Naštěstí to ale učitelka vysvětlovala tak že to v pořádku všechno postupně chápala a tak souhlasně kývla.

Na příští hodinu, chci abyste uměli se zeptat a odpovědět na otázku "?Cómo te llamas?" neboli jak se jmenuješ? a taky "?De dónde eres tů?" - odkud pocházíš. Shrne to nejdůlezitější. Snad si pamatujete, že španělsky mluví téměř celá latinská amerika kromě Brazílie a pokuste se prosím zapamatovat si tu výslovnost. Usměje se na studenty. Pokud byste čemukoliv nerozuměli, nebo vám něco nebylo jasné, můžete se zeptat. Buď při hodině, nebo i mimo vyučování. Zopakuje to, co už jednou říkala. Doufám, že jsem vás svým výkladem příliš neunudila nebo nevystrašila a že si po této hodině nezměníte jazyk. Zasměje se a stoupne si ke stolu. Pro dnešek by to ode mě bylo vše, mějte se krásně a uvidíme se příště. Rozloučí se se studenty a nechá je odejít.

Zapisuje poznámky na své poměry dost pečlivě, protože jazyky jsou jedna z věcí, které uznává za hodna toho se je svědomitě učit. Přitom ale poočku sleduje svoje spolužáky, vzhledem k tomu, že dorazila teprve včera, se ještě nestihla seznámit, a tak je zvědavě okukuje a snaží se přizom být co nejvíc nenápadná.