PARK

Nad její poznámkou se zasměje. Samozřejmě, že bych za tebou přišel. Bych tě hlídal, jako oko v hlavě. Ujistí ji a přestože se zasměje, i tak to myslí smrtelně vážně. Po dalším polibku jen nechápavě sleduje, jak si sundává botky a opravdu si začíná myslet, že to dělá proto, aby ještě více připomínala vílu a následně může začít pobíhat okolo stromů, kterých je tu dostatek, protože kolem nich právě poletují snad tisíce drobných světlušek. Takže princezničku bolí nožicky. Popíchne jí a následně ji ve vteřině vezme do náruče. Lepší? Usměje se, když ji pevně drží a jen tak ji na zem pustit neplánuje.

,, To je sladký " rozesmála se a sledovala ho.Když konečně stojí normálně tak se nadechne a uvolní se, už ani nestojí tak rovně, boleli ji z toho záda, ale nemohla se na to ohlížet, jelikož byla malá musela je nosit, aby vypadala silnější a jistější, nebo ji to tak minimálně otloukli o hlavu. Nad představou, že by tady někde poskakovala jako víla se rozesměje,, Možná někdy jindy, cukříku " uculila se.,, Hej neříkej mi princezničko " pak jenom překvapeně zamrkala a koukla se mu do očí ,, Ehm jo, už jo " začervenala se a položila si hlavu na jeho rameno a nadechla se jeho vůni .,, Jestli mě pustíš na zem nebo do vody, tak si to odskáčeš " zamumlala a políbila ho jemně na krk, jako by ho jenom ovál vánek.

Vážně jsi mi právě řekla cukříku? Zeptá se trochu znechuceně nad tou přezdívkou a následně se rozesměje. Jen to prosím ne. Na její ostatní přezdívky by si možná zvládl zvyknout, avšak cukříka by překousnout nejspíše nedokázal. Ale no tak princezničko, o tomhle už jsme vedli jednu konvezaci. Sám si sice nepamatuje úplně přesně, k jakému závěru došli, avšak je si jistý, že tohoto oslovení se pravděpodobně nevzdá. Rozhodně ne do té doby, než narazí na nějaké ještě lepší. Nad její poznámkou se zasměje. Na zem by ji sice nikdy neupustil, ale když už mluví o vodě. Nechtěla by sis zaplavat? Uchechtne se a ucítí její jemný polibek na svůj krk. Sám pro sebe se pousměje a svými kroky pomalu začne směřovat k akademii, aby nepřišli příliš pozdě.

,, Ano řekla " uculila se.,, Copak nelíbí se ti to mručoune" zazubila se a koukla mu do očí.,, Co ti na tom vadí? " řekla s letmym úsměvem.,, Hej... Neříkej mi tak... Tohle jsme zatrhli...tak znela smlouva" vyplazla na něho jazyk. Moc dobře si to pamatovala, bylo to pro ni důležité.,, Záplavat? Jakože teď... Já nevím... Nemám plavky a nic " zamumlala,, Ale jako... Možná jo... Já nevím" zavřela oči na jeho rameni.

Byl by schopný snést snad milion různých přezdívek, avšak oslovení cukřík rozhodně ne. Ne nelíbí, je to hrozný a nejsem mručoun. Zasměje se.  Já nevím prostě celé to oslovení je příšerné. Uchechtne se. Příště by to chtělo trochu lepší argumenty hochu. Řekne sám sobě v hlavě. Dobře dobře, zůstaneme u Barbie. Mrkne na ni. Moc dobře si totiž nepamatuje, které přezdívky jejich domluva zahrnovala. Ze srandy se zeptá, zda by si Annie nechtěla zaplavat, protože když už jít drží, klidne by ji mohl hodit do vody. Nakonec však usoudí, že už je na plavání trochu chladněji a pokračuje s ní v náruči až do akademie.