VODOPÁD

*U vodopádu sedí na kameni drobná dívenka s platinově blonďatými vlasy volně splývajícími na její záda v rozpustilých vlnách. Pozoruje klidnou vodu před sebou a máčí si v ní bosá chodidla. Oblečená je do slušivých zelených šatů, které krásně ladí s jejíma očima, vedle sebe má pak položené lodičky téže barvy. V rukou drží brožurku o škole a pročítá si ji. Spíš si jenom prohlíží obrázky.* //Chybí mi Skotsko, a to jsem na cestách teprve dvacet čtyři hodin. Jak to tady vydržím celý semestr? Alespoň jsem dostatečně daleko od Luisy, Chloe a Rosy, tady mi život ztrpčovat nemůžou.//

*kráčím pomalu k vodopádu a náhle spatřím dívku jak si máčí nohy ve vodě. Jelikož je velké teplo rozhodnu se přidat a třeba i spřátelit, přecijen je na čase začít mluvit. Foukne vítr a moje šaty bleděmodré barvy zavlají ve vzduchu. Dojdu k oné blondýnce a optám se:* je tady místo?* usměju se a ukážu na kámen vedle ní.*

*Otočí hlavou na příchozí dívku.* //To je přece princezna Angelica.// *Pomyslí, protože princeznu ze své země okamžitě poznává. Jen s úsměvem přikývne, přesune botky na druhou stranu a trochu se šoupne, aby vedle sebe udělala trochu místa.* Co vás.. chci říct, co tě sem přivádí? *Zeptá se přátelsky a nedává nijak najevo, že by obličej korunní princezny poznala.* Jsem Lacey. *Představí se decentně.* Zanedlouho tady začnu studoval na Royal Academy.

*usměju se na ni a usadím se se vší elegancí která mi je vlastní. Sundám si své blankitně modré lodičky s malími drahokamky a ruce si složím do klínu. * taky jsem přijela studovat Royal Academi obor princezna. A ty jaký obor budeš studovat ty? Tipuju že rytířka to nebude. Jinak moje jméno je Angelica Montagu. *řeknu a vřele se usměju, a musím uznat že je to příjemná změna normálně mluvit. Vdechnu chladný vzduch který se line od vody.*

Já nejsem královské krve, možná tak dvacet generací do minulosti. Přihlásila jsem se na dvorní dámu. Můj starší bratr Matt se snad před rokem vévodou z East Lothianu, po našem otci. *Na chvíli se odmlčí a pak se přizná.* Vím, kdo jsi. Popravdě jsem tě hned poznala. Byla by hanba, kdybych nevěděla, kdo je korunní princezna naší krásné země. Jen jsem si říkala, že oceníš, když ti někdo nebude hned vykat, klanět se a říkat ti Výsosti. *Pousměje se vstřícně.*

*začnu se smát svím zvonivím smíchem. Po tom co se trošku uklidním odpovím ji s úsměvem.* Ano je to milá změna, už mě to vykání trošku unavuje. A o tom že se tvůj bratr stal vévodu vím byla jsem tam se svím regentem. * řeknu ale př slově regentem se mi s očích trošku blískne* Buť ráda že sis Royal Academi vybrala mě sem poslaly hlavně kvůli tomu abych si zde našla ženich, podmínka je že to musí být princ* řeknu kysele a kdyby tu teď muj ctěný strýc a zároveň můj regent zde byl asi bych ho zavraždila pohledem*

Prince? Tak to asi chápu, přece jen jsi budoucnost Británie. Moje starší sestra Rosa si také myslí, že bych si měla nějakého najít, ovšem jenom proto, aby si ona sama polepšila. *Zasměje se vesele a pohodí vlnami.* A máš už nějakého prince vyhlédnutého? *Zeptá se jí zvědavě.* //Holčičí drby.// Já jsem třeba dneska ráno viděla prince z Francie, a ten je fakt krásný. Jenom asi není vhodný, co, když je sám dědicem trůnu? *Zamyslí se nad svou teorií.*

*Zakrou tím nad ní pobaveně hlavou* ne žádného nemám vyhlédnutého chci manželství z lásky né z rozumu. A navíc nevyhledává moc společnost od smrti mé rodiny* řeknu ze začátku vesele ale nekončí už jsme trošku smutná