SALÓNEK

Prochází se po paláci. Poté co si zahrála na rebelku, její divočení skončilo. Jedna kocovina jí stačila od toho, aby si uvědomila, že takhle se chovat nechce. Ne kvůli Victorii. Proto se toho dne prochází po paláci a hledá svoji ztracenou inspiraci. Procházela se svým novým skicákem, protože z toho starého vytrhala hodně listů. Pokaždé když si na to vzpomněla jí bolelo srdíčko. Ten skicák byl jako část její duše a díky Victorovi málem zapomněla kdo je. Za to ho nenáviděla. Nenáviděla i Victorii, protože ta je příčinou toho všeho. A ještě víc nenáviděla oba že jim je to jedno, že je nenávidí.
Procházela kolem jedněch dveří, když uslyšela zvláštní zvuky. Přimhouřila obočí a opřela se hlavou o dvěře a zaposlouchala se. To tam někdo ... Přimhouří oči a podívá se skrz klíčovou dírku a to co vidí ji málem porazí. Ten lhář! Vzpomene si na jejich hádku u zimní zahrady. V tu chvíli v ní začne vřít krev. Odloží skicák na stolek vedle dveří a vytáhne si ze zadní kapsy telefon. Nachystá si fotoaparát a otevře prudce dokořán dveře. Úsměv děvko. Počká až se na ni Victorie otočí aby stihla vyfotit. Perfektní. Zamkne telefon a dá si ho do zadní kapsy. Poté za sebou zavře dveře a otočí se k těm dvěma. Nemůžu tomu uvěřit. Nemůžu vám uvěřit. Už mlčela příliš dlouho, všechno z ní musí ven. Ty. Otočí se na Victora. Nejsi nic víc než obyčejný lhář. Upřímně jsem myslela a doufala, že se nad tím co jsem ti řekla u zimní zahrady zamyslíš a tys mi přitom lhal do obličeje. Zavrtí hlavou a zaskřípe zubama. Skoro jsem ti i uvěřila, že ti je to líto. Ale nyní vidím, že ti to je jedno. Jediné co ty chce je si užít. Přesto jsem doufala, že budeš mít nějakou úroveň. Mávne rukou k Victorii. Vidím, že žádnou nemáš, když se pelešíš s ní. Poté se obrátí k Victorii. A ty? Udělá tři kroky blíž k ní a hrdě zvedne hlavu. Už od parku jsem věděla, co jsi zač. Nic víc než obyčejná děvka. Dotelefonuješ si a pak přijdeš a začneš okatě flirtovat s princátkem? Nebylo ti to ani trochu blbé, když jsem tam stála, nebo máš tolik ráda pozornost lidí když vidí tvé nemravné chování. Ty si vůbec nezasloužíš být korunní princezna, ani jeden z vás si nezaslouží být urozený, nechováte se podle toho. Možná jsi ošálila jeho. Kývne hlavou k Victorovi a udělá další krok vpřed. Ale mě ne. Jsi jen ubohá krysa z kanálu. Obyčejná děvka. Nejsi o nic lepší než on. Morálka ani slušné vychování ti nic neříká. Ale opravdu by mě zajímalo co by v tvojí rodné zemi řekli, až by viděli že se jejich budoucí panovnice dostává do poklopce prince. Nech mě hádat, zatleskali by ti. Založí si ruce na hrudi. Nechtěla jsem tohle udělat. Vlastně jsem doufala, že za mnou příjdeš a omluvíš se za to, jak jsi mě odsunula na druhou kolej, jak jsi mě naznačila, že nejsem vítána. Zavrtí hlavou. Do té chvíle jsem doufala, že bychom mohli být kamarádky, ale proč bych stála o kamarádku, která se chová takto. Sklopí zrak. Ale tebe to vůbec nemrzí... Jdeš si za svým a je ti jedno komu po té cestě ublížíš. Upřímně nemám ani jeden důvod proč bych tu fotku neměla ukázat vedení školy a třeba prodat bulváru do amerického království, aby viděli, kdo je jednou povede. Následně udělá čtyři kroky dozadu, než se otočí a odchází z místnosti. A pochybuju, že mi jeden z vás nějaký důvod dá. S tím opouští místnost.