FONTÁNA

V tom případě neočekávej na oficiální návštěvě mojí přílišnou pozornost. Poznamená, protože jednoduše podobným návštěvám a setkáním nevěnuje tolik pozornosti. Většinou se formalit ujmou jeho rodiče, či starší sourozenci a on při takových příležitostí bývá pouze do počtu. Tak na to zapomeň Vikinko. Zavrtí nesouhlasně hlavou, protože oslovení princátko se mu opravdu nezamlouvá. Pomalu dojdou až k fontáně. Musím říct, že je to tu docela hezký. Pousměje se a posadí se na kamený okraj fontány. Víš, že ti ty morké šaty sluší ještě víc? Podívá se na ní a je mu vcelku jedno, co má na sobě. Natáhne ruku, kterou nechá naplnit kapkami vody a následně jimi lehce postříká Victorii.

a já bych zrovna přijela kvůli tobě. mrkne na něj a usměje se pak ovšem otevře pusu v ohromení ty jsi.. ty jsi mi řkl Vikinko! překvapeně a když už jsouu fontány tak na něj chrstne vodu až mu namočí vlasy i obličej To máš za tu Vikinku zasměje se a při poznámce o jejích mokrých šatech malinko se začervená myslím že ti něco dlužím. a já nerada někomu něco dlužím.. pokrčí rameny a pak se na něj podívá a natáhne se k němu a tentokrát mu modrou rukou sáhne na hruď kde má srdce, které samozřejmě bije páni.. jsem překvapená že ti srdce bije usměje se a už chce ruku dát pryč

Nad jejími milými plány se pousměje. Všechno, co má v názvu slovo oficiální není pro mě. Většinou to bývá mnohonásobná nuda. Informuje ji s pokrčením ramen. Copak Vikinko? Nelíbí se ti tvoje jméno? Poškárlí ji a jakmile po něm chrstne vodu, zůstane na ni koukat s překvapeným výrazem. Tak ty takhle? Ušklíbne se a opětuje jí její vodní útok. Vidíš, tak to bys to měla napravit. Usměje se na ní, jakmile zmíní, že mu něco dluží. Vnímá, jak mi položí ruku na hruď a neubrání se úsměvu. Čekala jsi, že mi být nebude? Zeptá se, jako by to bylo něco neobyklího a podrží její ruku na svém srdci.

zasměje setakže raději urazíš přítomnost královny? oh... to slovo zní zvláštně. zase jí řekl Vikinko.. no počkej princátko! s úsměvem na tváři po něm chrstne další várku vody a když se jí dotkne voda od něj tak se lekne a udělá překvapené 'O' líbí se mi Vikinka asi jako tobě se líbi princátko. Víte jasnosti? zažertuje a když jí pak přidrží tu ruku na jeho srdci.. opět se jí málem podlomí kolena a zašeptá to spíš mě že přestane a místo toho mi bije jako o závod nechtěla to říct nahlas ale stalo se a ona koukla do jeho úžasných očích a druhou ruku mu dá na tvář a nežně ho pohladí. Ano, stojí jí to moc sil udržet si chladnou chvalu ale.. A já se obávám že už dneska neusnu počkat..co?!

Víš, na tituly si příliš nepotrpím, takže je mi jedno koho urazím. Pokrčí rameny, jako kdyby královna nic velkého neznamenala. Tak to brzdi. Zvedne ruce, když ho osloví jasnosti. Princátko beru, ale jasnosti už ne. Vymezí hranice a trochu se při tom zasměje. Nad její reakci, když se dotkne jeho hrudi se pousměje. Já vím, že se ti ten dotek líbí. Ucítí dotek její jemné ruky na tváři. Třeba se ti bude zdát o mě. Mrkne na ni sebevědomě, protože jeho vysoké sebevědomí není pro nikoho velkým tajemstvím. Asi bychom měli schovat ten leknín, než nás někdo zastřelí. Navrhne, protože jestli tady na akademii má zemřít, tak by to rád udělal nějakým stylovým způsobem. Navíc je čas, abych aspoň našel cestu do svého pokoje. Poznamená. Třeba se ještě někde potkáme. Dá ji rychlou pusu na tvář a odejde. Příště to bude polibek.

//takze princatko je v pohode? Jak ja te budu zlobit?// *pomysli si a pak leknin naaranzuje tak aby to vypadalo ze stale plave* evidentne mam dnes smulu... *narazi na to jak ji ta holka polila a pak kdyz on pronese tu sebevedomou vetu.. oplati mu ji stejnou merou* nebo se spis tobd bude zdát o me.*mrkne na nej a kdyz ji da pusu na tvar... zastavi se ji srdce a ji unikne tichy vzdech z ust* tak priste //a to uz te vazne polibim princatko// *pomysli si a tez jde do palace najit si svuj pokoj*