STŘEŠNÍ TERASA

Sedím na terase a čekám na Victora. Včera jsme se domluvili že se tu dnes sejdeme a já se nemohla dočkat. Byla jsem oblečená v rudých krajkových šatech které mi krásně obepínali tělo a zvírazňovali moje křivky. Vrchní část byla jen z husté krajský takže šli vidět moje prsa, avšak tak akorát. Výstřih je taky krásně odhaloval a to se mi líbilo. Dala jsem nohu přes nohu a šaty odkryly moje stehno a podvazky které jsem měla na sobě. Ani nevím proč jsem se tak oblíkla prostě jsem to uviděla u sebe v šatníku a neodolala. Odemkla jsme mobil který až do teď byl ukryt v rudém psaníčku. Začala jsem projíždět internet a vybírat si šaty. Chtěla jsem si zase něco koupit. Když už to tady musím trpět. „Alespoň že tu je Victor” zašeptám si pro sebe a dál se věnuji mobilu

Když už zde nemá co dělat, má aspoň dostatek času na jednu z jeho oblíbených činností, kterou je spaní. Po dvou hodinách poklidného spánku se vzbudí a sotva se podívá na hodiny, uvědomí si, kolik vlastně je. A sakra. Uleví si, když si vzpomene, ze se měl s Angelicou sejít na střešní terase a stále nezapomíná na to, ze se nachází na akademii, kde se snaží svůj slovník trochu krotit. Jelikož jeho šlofíček nebyl předem plánovaný, měl na sobě černé kalhoty s bílým tričkem. Podívá se do zrcadla, před kterým si pouze trochu upraví své vlasy a vyrazí má střechu. Ahoj, doufám že nečekáš příliš dlouho. Omluví se hned, jak přijde na terasu a prohlédne si Angelicu. Pami, vypadáš nádherně. Prohlédne si ji.

Zvednu pohled od mobilu a zasměju se: „Copak dával jsis šlofíček? Protože tvé vlasy tak vypadají.” Rejpnu si do něj a pohodlněji se usadím. Nezapomenu však řádně vyrovnat záda a vypravit se. /Tenhle kuk za tuhle práci stojí/ proběhne mi hlavou. „Ne nečekala dlouho to víš jsem holka zdržela jsem se u lakování nechtů” natáhnu ruku a zahíbu s prsty. „Jinak děkuju za pochvalu, jen nevím jak mám ty šaty nosit.” Řeknu na oko smutně a postavím se. „Takto?” Řeknu a ukážu na své šaty. „A nebo takto?” Řeknu a rozenou si brož v nejhlubší části výstřihu a výstřih se rozšíří tak že vidí naprosto vše. Škodolibě se ušklibnu a čekám jaká bude jeho reakce.

Ale notak. Řekne dotčeně, když Angelica upozorní na jeho vlasy. Spíš bys měla ocenit, že jsem se vyspal ještě před tím, než jsem někam šel. Poznamená, protože takhle má mnohem víc energie, než by měl, kdyby nespal a prsty si prohrábne vlasy. Urcitě nevypadají tak hrozně. Posadí se na pohovku vedle Angelicy. Co jiného by taky princeznička dělala, ze? Uchechtne se při pohledu na její nehty a sám nechápe, jak s tím někdo muže mít takovou trpělivost. Sleduje, jak se Angelica postaví a je sám zvědavý, co se mu chystá ukázat. Ta druhá varianta se mi rozhodně líbí mnohem víc. Stoupne si, aby si ji mohl rovnou prohlédnout a toužebně se zadiva na její rty.

[

Téměř zapomíná na čas, ale jakmile se Angelica začne oblékat, dojde mu o co jde. A sakra. Uleví si a stále ho udivuje, jak zvládá v rámci možností obládat svůj slovník. Jemu osobně by sice nevadilo zmeškat akci, ale nejspíše by bylo slušné se tam aspoň objevit. Vezme si své bíle triko, které si v rychlosi oblékne. Oplatí Angelice polibek na rozloučenou a naposledy si tak užije chuť jejich sladkých rtů. Sleduje ji, jak odchází a ještě pár minut zůstane na vzduchu. Podělaná akce. Povzdychne si a odejde se připravovat.